Historie mrakodrapů a kauz na Pankrácké pláni

(článek převzat a lehce aktualizován z webu o.s. Arnika)

Pankrácká pláň sahající od severojižní magistrály po park na Kavčích Horách představuje rozlohu přibližně 18 tisíc metrů čtverečních. Dobré napojení na veřejnou dopravu, vzdálenost na dohled od centra města a jedinečná poloha nad vltavským údolím činí z místa velmi cennou a atraktivní lokalitu. Avšak díky tomu, že pro ni neexistuje regulační plán, dochází tu od 70. let k nekoncepčnímu zastavování území na úkor životního prostředí.

Úřednický Manhattan, nebo nové centrum pro obyvatele Prahy 4?

Ze 70. let zbylo na Pankrácké pláni torzo chlouby tehdejších centrálních plánovačů - výškové stavby, které měly ukazovat ekonomickou sílu a technickou vyspělost socialistického státu. Dodnes jsou pankrácké mrakodrapy nepřehlédnutelné a hyzdí panorama města. Prahu poškodily stejně jako severojižní magistrála, přetínající historické centrum.

Od 2. poloviny 90. let probíhá spor o to, jak s rozestavěnou Pankráckou plání naložit. Zatímco investoři chtěli pokračovat ve výstavbě mrakodrapů a vybudovat zde úřednické 'City', 'Pražský Manhattan' či dokonce 'moderní protiváhu Pražského hradu' (a politici na radnici Prahy 4 a magistrátu je v tom většinou podporovali a podporují), občanská sdružení od počátku prosazovala myšlenku, aby v tomto prostoru vzniklo nové centrum Prahy 4: s náměstím, zázemím pro volný čas, sport, kulturu, s novými obchody i byty. Spor o Pankráckou pláň má obecnější povahu. Je sporem o to, zda si má Praha uchovat jedinečnou atmosféru a být 'městem pro lidi', nebo zda má nechat volný průběh komerčním aktivitám investorů, jež nemají žádný přínos pro obyvatele, a zcela změnit svou podobu.

Nejvyšší a nejošklivější
Bývalá budova Českého rozhlasu na Pankrácké pláni byla postavena v 70. letech, ale Český rozhlas se do ní nikdy nenastěhoval. Provoz budovy by byl extrémně drahý, navíc byl na všechny obklady použit rakovinotvorný azbest. Podle některých odborníků by bylo bývalo nejlepší, kdyby budova byla v 90. letech zbourána. Koupili ji však noví investoři a přestavili ji na luxusní kanceláře. Se svými 109 metry byla dlouho nejvyšší budovou v České republice, dokud ji nepřekonal AZ Tower v Brně.

Nákupní pasáž není náměstí

Praha 4 nemá - jako jedna z mála pražských čtvrtí - žádné centrální náměstí. Podle původních plánů měl takový prostor pro setkávání lidí a pořádání společenských akcí vzniknout právě na Pankrácké pláni. Na nové náměstí se měla přemístit radnice Prahy 4, uvažovalo se o stavbě knihovny. Později se však idea Centrálního náměstí Prahy 4 vytratila - investoři se snaží na získaných pozemích co nejvíce vydělat, navrhovaná zástavba proto maximálně využívá prostor a na skutečné živoucí náměstí nezbývá místo.

Praha by si zasloužila stejnou kvalitu jako Berlín

Investoři rádi přirovnávali Pankráckou pláň k Postupimskému náměstí v Berlíně. Srovnání ale pokulhává. Postupimské náměstí se ocitlo po pádu Berlínské zdi v samém středu města a šlo o mimořádně atraktivní plochu. Dostavbu striktně reguloval berlínský magistrát a donutil investory několikrát přepracovat projekty. Dnes je Postupimské náměstí jednou z atrakcí Berlína a novým centrem města. Součástí promyšlené zástavby nejsou jen jen kanceláře a hypermarket, ale i byty, náměstí s fontánou zastřešené obřím "deštníkem", vyhlídková věž, umělý potok a jezero, park pro pořádání pikniků, dětské hřiště, řada restaurací a kaváren či kino. Velký podíl zaujímají pěší zóny, oblast je dobře přístupná veřejnou dopravou, veškeré parkování je pod zemí.


Podle slibů developerů měla na Pankrácké pláni vzniknout hned čtyři nová náměstí. Ve skutečnosti však jde pouze o malé betonové plácky stísněné výškovými stavbami. Největší z nich má sice plochu 8 700 m2, při jeho tvaru a umístění ovšem nemůže být řeč o klasickém náměstí, jaká známe z jiných částí Prahy. Jde o prostor kolem paty budovy Motokovu (dnes City Empiria), který se lidé vzhledem ke vzdušným vírům vždy snaží co nejrychleji opustit. Nádvoří kancelářských budov, chodníky mezi hotely a pasáže nákupního centra se stěží stanou kvetoucím centrem společenského života. Promarněná šance znamená, že Praha 4 nikdy své skutečné centrální náměstí mít nebude.

Mrakodrapy ničí charakter Prahy

Od roku 2000 usilují developerské firmy na Pankrácké pláni o stavby dalších mrakodrapů. Podle projektu amerického architekta Richarda Meiera měla být zvýšena budova bývalého Českého rozhlasu a vedle ní měla vyrůst 'dvojčata' do výšky 160 metrů. Projekt byl sice záhy zastaven kvůli protestům veřejnosti a teroristickým útokům na mrakodrapy v USA, nicméně v roce 2005 se podobný návrh objevil znovu. Nyní má místo "dvojčat" vzniknout 75 metrů vysoký děrovaný válec (City Epoque Hotel) a 109 metrů vysoká budova ve tvaru písmene "V" (City Epoque Bytový dům).

Plánované mrakodrapy by výrazně narušily unikátní panorama, které bylo v roce 1992 jedním z důvodů pro zápis Prahy na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zatímco v ostatních metropolích Evropy vznikaly výškové stavby z oceli, skla a betonu, Praze dominovaly tak jako po staletí jen věže katedrály svatého Víta na Pražském hradě a Vyšehrad. Podobně ušetřeny zůstaly jen Florencie a Benátky. Jedinečnou atmosféru Prahy a lidské měřítko staveb obdivují každoročně statisíce turistů. Česká republika riskuje výstavbou mrakodrapů mezinárodní ostudu. Podle expertů může projekt pankrácké "City" ohrozit setrvání Prahy na seznamu UNESCO a bude signálem, že Česká republika nedokáže pečovat o kulturní dědictví a nedodržuje své mezinárodní závazky.

Vídni přišly mrakodrapy draho

Vídeň byla do seznamu UNESCO zanesena v roce 2001. V roce 2004 vznikl projekt na stavbu mrakodrapů u vídeňského hlavního nádraží. Přestože na rozdíl od Prahy není v případě Vídně památkově chráněno panorama města, Výbor UNESCO pozastavil platnost zápisu Vídně na seznamu a hrozilo úplné vyškrtnutí města. Vídeňská radnice začala intenzivně jednat s investory, kteří již v té době získali stavební povolení, a za cenu vysokých finančních kompenzací projekt zastavila. Vyrostla tak jen jedna z plánovaných tří budov, která byla již v době incidentu rozestavěná. Teprve pak Výbor UNESCO obnovil místo Vídně na světovém seznamu.

Slavná katedrála v Kolíně ohroženou památkou

Slavný kolínksý dóm postavený v letech 1248 až 1880 byl na listinu UNESCO zařazen proto, že "má mimořádnou uměleckou hodnotu a dokládá sílu evropského křesťanství". V roce 2004 byl představen plán na stavbu mrakodrapů u železničního terminálu, téměř čtyři kilometry od katedrály. Ačkoliv katedrála nemá vyhlášené žádné ochranné pásmo, Výbor UNESCO prohlásil, že výstavba ohrožuje "pohledovou integritu kulturního statku" - plánované budovy by převýšily věže katedrály. Komise pak zařadila kolínskou katedrálu mezi ohrožené památky světového kulturního dědictví.

Drážďany o prestižní místo v seznamu přišly

Drážďany o prestižní místo v seznamu přišly

Důkazem, že varování UNESCO nejsou planá, se stalo v červnu 2009 rozhodnutí výboru světového kulturního dědictví UNESCO o vyškrtnutí labského údolí v Drážďanech ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví . Důvodem je stavba mostu u Lesního zámečku (Waldschlösschenbrücke), který nevratně rozdělí téměř 20 kilometrů dlouhé labské údolí a zničí jeho kulturní krajinu.

Největší parkoviště v ČR?

Předimenzované stavby na Pankrácké pláni mají enormní nároky na dopravní obslužnost. V oblasti jsou přitom již dnes kvůli nadměrnému automobilovému provozu překračovány zákonné limity pro hluk a emise znečišťujících látek v ovzduší. Tato situace ohrožuje zdraví tisíců lidí. Investoři předpokládají, že kvůli novým stavbám přibude v centru pankráckých sídlišť 8 až 10 tisíc parkovacích míst, jež mají sloužit uživatelům nových budov, nikoliv obyvatelům. Nová parkoviště by na Pankrácké pláni znamenala nárůst dopravy o 40 až 50 tisíc jízd autem denně. To je téměř taková dopravní zátěž jako na severojižní magistrále. Kvůli této záplavě má být kompletně přebudována silniční síť. Plán na nový sjezd z magistrály, který mimořádně zatíží ulice Hvězdovu a Na Strži, sice zkomplikoval soud, když zrušil územní rozhodnutí k jeho umístění, avšak mezitím bylo již uděleno stavební povolení a po přivaděči dnes sjíždějí na Pankrác stovky aut denně. Přebudování silniční sítě navíc ohrožuje také územní rezervu pro případnou obnovu tramvajové trati, která by mohla dopravě výrazně ulehčit. Z projektů se vytratila i myšlenka na budování podchodu pod nebezpečnou a silně frekventovanou ulicí Na Pankráci.

Aby investoři ušetřili, nechtějí někteří z nich na Pankrácké pláni budovat podzemní garáže, jak je obvyklé v západní Evropě. Automobily mají parkovat převážně v obchodním centru Arkády - z jeho pěti nadzemních podlaží jsou tři vyhrazena garážím pro celkem 778 automobilů. Další tisíce parkovacích míst mají vzniknout v dalších budovách a Pankrácká pláň se tak může stát největším parkovištěm v České republice.

Kanceláře a butiky nestačí

Již od 70. let čekají tisíce obyvatel pankráckých sídlišť na vytvoření zázemí této rezidenční oblasti. Na Pankrácké pláni chybí provozovny služeb, nejsou zde prakticky žádná zařízení pro trávení volného času, sport a kulturu. Praha 4 je přitom se svými 138 tisíci obyvateli jednou z největších pražských čtvrtí. Návrhy investorů ale se zázemím pro obyvatele příliš nepočítají. Spolu s centrem Arkády vzniklo na Pankráci další z řady obchodních center, jež nabízejí prakticky totožnou skladbu obchodů, přičemž zájem o nákupy v nich stagnuje. Provozovny služeb, které obyvatelé potřebují k běžnému životu, se plánují v minimálním měřítku. Ze slibů o budování společenských zařízení a zázemí pro kulturu v praxi sejde, neboť žádný takový projekt investoři dosud nepředložili úřadům v rámci schvalovacích procedur - na rozdíl od garáží, kanceláří a hotelu. Developery ani k výstavbě zázemí pro sport, kulturu a volný čas nic nezavazuje.

O co šlo občanským sdružením

Dostavbě Pankrácké pláně se již od roku 1990 věnuje Občanská iniciativa Pankráce, zastupující část místních obyvatel. Impulzem k jejímu vzniku byla hrozící stavba obřího Hotelu Bristol, který měl mít tvar pětiúhelníku a zabrat celé území pankráckého 'pentagonu'. Ačkoliv se tomuto projektu podařilo zabránit, od roku 1997 přicházely další developerské firmy s návrhy, které jsou pro danou lokalitu a její obyvatele stejně škodlivé. O dostavbě Pankrácké pláně se opět rozhodovalo a rozhoduje politicky jako v minulosti. K Občanské iniciativě Pankráce se později připojily Arnika, Ateliér pro životní prostředí a Pankrácká společnost.

Dlouhou dobu chyběla celková koncepce dostavby Pankrácké pláně, její projednání s občany a expertní posouzení vlivů dostavby na životní prostředí. Koncepce by měla stanovit maximální přípustnou výšku a rozlohu nových staveb, maximální počet nových parkovacích míst apod. Vedení Městské části Praha 4 i pražského magistrátu se však stanovení limitů a přijetí koncepce bránilo. Místo koncepčních kroků státních úřadů přicházeli investoři a firmy s jednotlivými návrhy staveb a snažili se pro ně získat stavební povolení. Výsledkem je naprostý zmatek - zástavbu Pankrácké pláně nikdo nekoordinuje, stavby na sebe nenavazují, zástavba netvoří logický celek. Proces určuje snaha investorů o maximalizaci svého zisku, neschopnost úřadů čelit ekonomickým a politickým tlakům a nezájem politiků o názory a potřeby občanů.